Hledání


Země návštěvníků

Ithaka I. - úvod

Ithaka1

   Další fotografie a odkazy na mé cesty jsou zde a tady.
Jedné noci loňského předjaří se mi zdálo o Odysseovi a jeho návratu na Ithaku. Probudil jsem se a přemýšlel nad lukem, kterým zabil nápadníky své manželky. Jakou měl napínací sílu, když se nikomu jej nepodařilo napnout. Sám střílím z luku, kuší, učil jsem to skauty a jiné děti a tato finta mi vrtala hlavou.
Nu, nejlepší je vyrazit na Ithaku a mrknout se na místo činu a zjistit více. Domluvil jsem se s parťákem a kamarádkou Miriam, slovo dalo slovo a vyrazili jsme.

Ithaka1

   Tady jsme v plné parádě beze zbraní, jenom s fotoaparáty.
Něco k Ithace: jedná se o malý rozeklaný hornatý ostrov v Jónském moři s hlavním  městem Vathý, podle Homérova eposu byl domovinou Odyssea, archeologické nálezy se datují až do 4. tisíciletí před Kristem.

Ithaka1

   S chrabrými bojovníky se  konstitucí nemohu srovnávat, zato vynikám houževnatostí :-).
Na Ithace jsme zažili mnohá dobrodružství, o nich až později.
Zaujal mě obraz Johna Williama Waterhouse, kde se nechal na cestách Odysseus přivázat ke stožáru lodi a zkoumal Sirény.

Ithaka1

Ostrov Ithaka, červen 2016, :-) Bob

Česnáček lékařský (Alliaria petiolata)

Alliaria petiolata (česnáček lékařský)

 

   Další fotografie a odkazy na články o flóře jsou zde.
Všeobecně se vyskytující jarní květina z čeledi brutnákovitých.  Vyskytuje se c celé Evropě, kvete od dubna do června, ve vyšších polohách i později. Můžeme ji najít prakticky všude, nejčastěji v nížinách v listnatých lesích s dobrou vlhkostí, místy bývá hojná v křovinách. Její výška je do 80 cm.
Po rozemletí listů nebo stonku voní výrazně po česneku.
V léčitelství se její žvýkání  užívá při paradentose, dále se přidává do čajů, zeleninových salátů.

 

Alliaria petiolata (česnáček lékařský)

Bílá Voda u Javorníku, 25.4.2017 :-) Bob

Šťavel kyselý (Oxalis acetosella, Linné)

Oxalis acetosella (šťavel kyselý)

 

   Další fotografie flory a odkazy na články jsou zde.
Tato všeobecně v Evropě rozšířená květina patří do čeledi šťavelovitých (Oxalidaceae). Kvete na jaře ve vlhčích, stinných listnatých, smíšených i jehličnatých lesích. Lístky mají srdčitý tvar.
Její charakteristikou je kyselá chuť, s oblibou ji proto degustují děti pro svůj obsah kyseliny šťavelové (oxalové). Vyskytuje se i v jahodách, šťovíku, rebarboře i jinde. Je možno ji využít v lidovém léčitelství při poruchách zažívání (příklad odvaru: vezmeme plnou lžíci čerstvých, ne sušených, listů šťavele, zalejeme půl litrem vařící vody a po vyluhování je odvar připravený k pití).
Další možnosti využití solí kyseliny šťavelové: například šťavelan železitý se používal ve fotografických postupech 19. století,  jakými jsou kyanotypie nebo kallitypie, ovšem výklad zdaleka přesahuje zaměření tohoto blogu.

 

 Oxalis acetosella (šťavel kyselý)

Bílá Voda u Javorníku, duben 2017 :-) Bob

 

Břečťan popínavý (Hedera helix, Linné)

Hedera helix (břečťan popínavý)

   Další fotografie a odkazy na články o flóře jsou zde.
Tato zajímavá liána patří do čeledi aralkovitých, vyskytuje se na celém našem území, i když se stoupající nadmořskou výškou jí ubývá. Může dosáhnout výše až 20 metrů, přičemž hlavní kořen je na podkladě přichycen takzvanými příčepivými kořínky.
Kvete koncem července až do listopadu, plodem jsou tmavé, pro člověka jedovaté bobule. V souvislosti s květem je zajímavá změna tvaru listů (heterofylie). Nekvetoucí liána je má srdcovitého, trojlaločnatého až pětilaločnatého tvaru, kdežto za kvetení přechází do vejcovitého i kopinatého vzezření .
Tento zajímavý pozůstatek třetihorní flóry se může dožít 500 let, některé prameny uvádějí dokonce tisíciletí.
V lidovém léčitelství se používá při chronických zánětech, dříve se údajně dobře osvědčil u terapie černého kašle.

Hedera helix (břečťan popínavý)

Bílá Voda u Javorníku, 4.4.2017 :-) Bob

Velký Kosíř - nejvyšší kopec Hané (442 metrů n.m.)

Velký Kosíř

   Další pamětihodnosti a nejvyšší kopce Čech, Moravy a Slezska jsou tady, zde a další odkaz.
Tak velikonoce v roce 2017 jsem se rozhodl strávit na cestách. Chtěl jsem se podívat do cípu Bouzovské vrchoviny u Prostějova, kde se nachází Velký Kosíř a přilehlé vísky se svými muzei a zámky.
Velký Kosíř je nejvyšší hora v této oblasti, někdy se jí říká i hanácký Mont Blanc. Vede na něj pohodlná cesta z Čech po Kosířem, kterou jsem taky vyrazil a těšil se na zhotovení fotografií z rozhledny s pohledem na Hanou. Ale ouha. Od letošního roku je zavřená zřejmě pro chybu statiky (zdůvodnění, které ovšem moc jasno do případu nevnáší). Na stejném místě již stála dříve dřevěná rozhledna v letech 1927 - 1939. Tak jsem se aspoň toulal po přilehlém přírodním parku a určitě se sem ještě vrátím fotografovat flóru a faunu.
I tak to byl ale moc hezký výpad, omrkl jsem i muzeum kočárů, hasičské techniky a zámek, to vše v Čechách pod Kosířem a na ubytování, pokud se nebude spát pod širákem, mohu doporučit pension Mánes tamtéž.

Velký Kosíř

Velký Kosíř, 15.4.2017 :-)Bob

 

« Starší články