Hledání


Země návštěvníků

Locations of visitors to this page

Okáč poháňkový (Coenonympha pamphilus, Linné 1775)

Coenonympha pamphilus (okáč poháňkový)

   Další fotografie a články o motýlech jsou zde.
   Tento okáč je rozšířený v celé Evropě, u nás chybí jen ve vyšších horských polohách. Žije v otevřených biotopech, za rok může mít 2-3 generace. Část housenek přezimuje.
   Motýlka jsem již párkrát fotil pro blog, například další fotky jsou tady. Byly vyfoceny v roce 2005 legendárním kompaktem Olympus UZ 720 s předsádkami Marumi, byl to můj první digitální fotoaparát. Ovšem teď by o něj nikdo ani nezavadil, jedině tak v muzeu.

Jeseník - lázně, 20.8.2014 :-) Bob

Hnědásek jitrocelový (Melitaea athalia, Rottemberg 1775)

Melitea atalia (hnědásek jitrocelový)

   Další informace, fotografie a články o motýlech jsou zde.
   Tento motýlek patří mezi naše časté druhy, rozpětí křídel má kolem 2 cm. Je rozšířený od nížin do hor po celé Evropě. Vyskytuje se na okrajích lesů, loukách, ale i mokřadech. V teplých oblastech může mít dvě generace: první je v květnu až červenci, druhá v srpnu až září. Housenky přezimují, živné druhy rostlin se mohou lišit dle lokality.
   V roce 2005 jsem již tohoto motýlka fotil mým prvním digitálním fotoaparátem Olympus UZ 720 s předsádkami Marumi, fotografie jsou zde.

PP Přemyslovské sedlo, 26.6.2014 :-) Bob

Labuť velká (Cygnus olor) a etologie

Cygnus olor (labuť velká)

   Další informace, fotografie a články o ptácích jsou zde.
   Labuť velká je naším největším ptákem. Dosahuje hmotnosti 8-12 kg, rozpětí křídel je kolem 220 cm, délka 140 - 160 cm.Žije na jezerech a rybnících, naše populace je částečně tažná do severní Afriky. Živí se především vodními rostlinami, hnízdo si staví v dubnu a květnu, po 36 dnech se rodí mláďata, která jsou špinavě šedohnědá a vybarvují se až po roce. Rodiče je nekrmí, doprovází je kolem 2 měsíců. Celková populace v Evropě se odhaduje na 120 000 párů.

Cygnus olor (labuť velká)

   Etologie jest naukou o chování, tedy týká se i ptáků a nad ní jsem se právě musel zamyslet. Na rodinku labutí jsem narazil u břehu, kde ptáci uštipovali pobřežní rostliny. Oba dospěláci okamžitě začali zdvíhat křídla do polooblouku a varovně syčet. Poodešel jsem tedy dál a počkal, až se vrátí zpátky do středu rybníku a znovu se objevil na břehu. Jak jsem byl spatřen, dospěláci okamžitě vyrazili mým směrem a u břehu mě zastrašovali. Tak jsem se schoval a za pět minut pokus opakoval. A výsledek byl stejný. Labutě si to ke mně pelášily a snad mě hodlaly zabít. Čili jsem jim definitivně nesedl, i když o nějakém ohrožení mláďat nemohla být řeč. :-) 

Cygnus olor (labuť velká)

Přírodní rezervace Na Plachtě, Hradec Králové, 16.8.2014 :-) Bob

Perleťovec kopřivový (Brenthis ino, Rottemburg 1775)

Brenthis ino (perleťovec kopřivový)

   Další informace, články a fotografie motýlů jsou zde.
   Perleťovec kopřivový patří mezi motýly vyskytující se spíše ostrůvkovitě. Vyžaduje vlhčí až rašeliništní louky vyšších poloh. Najít jej můžeme nejčastěji v červnu a červenci.

Brenthis ino (perleťovec kopřivový)

PR Přemyslovské sedlo, Jeseníky, 26.6.2014 :-) Bob

Rešovské vodopády - Nízký Jeseník

Rešovské vodopády

   Další fotografie a články z mých cest jsou tady a zde.
   Nezaškodí se občas podívat do nejbližšího okolí a tak má volba padla mimo jiné na Rešovské vodopády. Autem jsem dojel do Rešova, zaparkoval a prudkým sešupem kolem Fialova mlýna se dostal až k vodopádům po kilometru a půl trvající cestě po červené značce.
   Rešovský vodopád je nejvyšší v Nízkém Jeseníku, jeho spodní stupeň na fotografiích je vysoký cca 10 metrů. Rezervace kolem má rozlohu 71.6 hektarů a je charakteristická jedlovým a bukovým původním porostem s kapradinami a mechy ve spodním bylinném patru.

Rešovské vodopády

   A jak vlastně vznikly? Jeseníky se formovaly ve třetihorách v takzvaném hercynském vrásnění. Vzniklá říčka Huntava se postupně zařezávala  do tvrdého porfyroidního podloží, až vznikl kaňon s horním 3 metry malým vodopádem a spodním přes deset metrů vysokým. Při psaní článku mě nechtěně napadla paralela: voda se tak dlouho zařezávala jako například tanga do zadečku brazilské tanečnice samby, až vznikl tento útvar. :-)
   Je zajímavé, jak tok nad spodním vodopádem je malý a přesto má voda takovou sílu.

Rešovské vodopády

   Vážení čtenáři tohoto článku, nezbývá vám než sbalit bágl, nasadit toulavé boty a vyrazit tam taky.

Rešovské vodopády

Rešovské vodopády - Nízký Jeseník, 5.7.2014 :-) Bob

 

« Starší články